Sisebutus
| 15. března, připomínka | |
| Postavení: | opat OSB |
| Úmrtí: | 1086 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel ze Španělska. Informace o něm nám začínají až po určité době, kdy vstoupil do benediktinského kláštera San Pedro de Cardeña v Burgos v oblasti Kastilie. O tom, že byl dbalý všech povinností, svědčí i to, že kolem roku 1056 byl zde zvolen opatem. Je připomínáno i to, že posiloval víru v širokém okolí.
Za jeho vedení klášterní komunita vynikala dodržováním řehole svatého Benedikta a opatství se stalo významným centrem církevního i občanského života. Přicházeli sem králové, šlechtici i mnoho věřících se svými potřebami a prosbami o modlitby a materiální pomoc, protože štědrost k chudým byla o těchto řeholnících známa. Podle legendy měl Sisebut charisma zázraků. Jejich podstatou se jevila Sisebutova láska a vnímání potřeb těch, kteří se na něj obraceli. V roce 1081 pociťoval důvody ze své funkce odstoupit. Nebylo to ale na dlouho, protože jeho nástupce byl odvolán na biskupský stolec a Sisebut byl povolán zpět. Opatství pak vedl až do své smrti v roce 1086. Jeho hrob se stal cílem mnohých poutníků a místu bylo připisováno nemálo zázraků.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Menignus (asi 250); Zacharias, Pp. (752); Leocritia (859); Sisebutus (1086); Gulielmus Hart♦ (1583); Ludovica de Marillac (1660); Clemens Maria Hofbauer (1820); Salvador Valerius Parry♦ (1889); Placidus Riccardi♦ (1915); Pius Conde♦ (1937); Ioannes Vojtech Balicki♦, presbyter (1948); Artemidis Zatti (asi 1951)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský