Eusebia, abbatissa
| 16. března, připomínka | |
| Postavení: | abatyše OSB |
| Úmrtí: | asi 680 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se asi v roce 637 ve Franské říši jako prvorozená ze čtyř dcer Adalbalda a Rictrudy z Gaskoňska, zvané později z Marchiennes. Jednalo se o zbožnou šlechtickou rodinu. Při křtu byla Eusebii za kmotru franská královna Nanthild.Eusebie v 8 letech přišla o otce, který byl zabit Gaskoňci. S jejími sestrami ji pak matka dovedla do Hamage k jejich babičce z otcovy strany, která tam byla abatyší. Matka Eusebie se stala abatyší opatství v Marchiennes.
Po smrti abatyše Gertrudy v roce 649 se v Hamage měla stát její nástupkyní 12letá Eusebie. I když byla za ni pro své vlastnosti uznána, její matka Rictruda ji chtěla mít k získávání zkušeností u sebe v Marchiennes a to si prosadila.
Eusebie, přestože jinak velmi poslušná, se rozhodla k návratu do Hamage s přesvědčením, že je Boží vůlí, aby tam vedla komunitu. Matka Rictruda viděla určité možné výhody ve spojení obou opatství, a snad proto prosazovala své rozhodnutí. Nakonec však po poradě s biskupem od něj ustoupila a všechny mnišky povolané z opatství Gertrudy propustila zpět.
Eusebie se ukázala jako schopná a moudrá v obnovení disciplíny z dob abatyše Gertrudy. Nejsou kolem ní zaznamenány žádné další problémy. Avšak asi ve 40 letech pocítila svůj blížící se konec. Shromáždila všechny sestry komunity, dala jim poslední pokyny a požehnání. Když skončila a odcházela z tohoto světa, podle legendy její celu ozářilo zvláštní světlo.
Její tělo bylo pohřbeno v klášterním kostele a zájemkyň o mnišský život začalo přibývat. U jejího hrobu se údajně stávaly zázraky.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Hilarius et Tatianus, ep. Aquileien. (století neznámé); Papas (s. IV.); Iulianus, m. in Cilicia (s. IV); Eusebia, abbatissa (asi 680); Heribertus (1021); Ioannes Sordi seu Cacciafronte♦ (1181); Ioannes Amias et Robertus Dalby♦ (1589); Ioannes de Brébeuf, passio: 16 mar. (1649)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský