Conorus O'Devany et Patricius O'Lougham
| 1. února, připomínka | |
| Postavení: | mučedníci |
| Úmrtí: | 1612 |
ŽIVOTOPIS
Anglická královna Alžběta v roce 1560 vyhlásila anglikánskou církev za národní i v Irsku, a to také znamenalo povinnost této církvi odvádět daně. Irové se sice postavili na odpor, ale byli Angličany, které vedl Cormwell, poraženi. V této souvislosti si zde připomínáme i dva irské mučedníky, kteří za svoji víru položili život.Connor O'Devany se narodil v roce 1530 v Ulsteru v hrabství Armagh v Irsku. Papežem Řehořem XIII. byl 13. 5. 1582 jmenován biskupem. O šest let později byl poprvé zatčen, ale dostal se na svobodu. V roce 1611 byl znovu zatčen a na základě vykonstruovaného obvinění z velezrady byl pověšen na lešení v Dublinu. Po popravě tohoto biskupa se jeden paralytik doplazil k lešení, aby uctil jeho tělo, a byl okamžitě uzdraven.
Patrik O'Lougham se narodil v roce 1577 v Donaghmore v irském hrabství Tyrone. Stal se františkánským knězem a působil jako kaplan u hraběcí rodiny O'Neill. V roce 1607 při útěku šlechty doprovázel hraběnku O'Neillovou do Flander. Když se pak vrátil zpět do Irska byl okamžitě v Corku zatčen a společně s biskupem Connorem O 'Devanym popraven na lešení v Dublinu.
Oba dva byli 27. 9. 1992 blahořečeni papežem Janem Pavlem II. ve skupině sedmnácti irských mučedníků, které v letech 1579 až 1654 protestanté popravili.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Tryphon (století neznámé); Severus, ep. Ravennaten (po r. 342); Paulus, ep. Tricastinen (s. IV.); Brigida (asi 525); Ursus, presb. (před s. IX); Agrippanus (s. VII.); Sigisbertus, rex Austrasiæ III. (656); Raymundus, abbas (asi 1160); Ioannes, ep. Sancti Maclovii (1163); Reginaldus Aurelianensis♦ (1220); Viridiana♦ (1236/1242); Andreas de Comitibus Signi♦ (1302); Conorus O'Devany et Patricius O'Lougham♦ (1612); Henricus Morse (1645); Maria Anna Vaillot et XLVI soci♦ (1794); Barbara Ch'oe Yŏng-i (1840); Ioanna Francisca a Visitatione (Anna) Michelotti♦ (1888); Aloysius Variara, presbyter (1923); Matthæus Casals Mas et CVIII Spanish Martyrum♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský