Vincentius Kadłubek
| 8. března, připomínka | |
| Postavení: | biskup OCist |
| Úmrtí: | 1223 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v letech 1150 až 1160 v polské obci Karwów ležící 6 km od Tuczępy (dnes okres Busko ve Svatokřížském vojvodství) poblíž Sandoměře do šlechtické rodiny. Studoval ve Francii a Itálii. Potom se stal proboštem v Sandoměři. V roce 1208 byl jmenován biskupem Krakova. Přispěním jeho vlivu byl v roce 1214 obnoven mír mezi maďarským Ondřejem II. a polským Leškem I. V listopadu 1215 se účastnil IV. lateránského koncilu.Jeho polská země procházela krizí označovanou za politické vřavy a náboženské demoralizace. Papež Inocenc III., s nímž se znal ze studií, ho požádal, aby provedl důkladnou reformu kléru i lidu. Biskup Vincenc Kadlubek v tom směru začal vyvíjet iniciativu a požádal o pomoc také mnišské řády. Po desetiletém biskupském působení rezignoval na svou funkci a odešel do cisterciáckého opatství Jedrzejow, kde se až do smrti věnoval mnišskému životu. Připomíná se také, že se stal prvním kronikářem Polska.
Zemřel v Jędrzejówu a byl pohřben před oltářem klášterního kostela.
Jeho kult na stupni blahoslaveného potvrdil 18. 2. 1764 papež Klement XIII.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Ioannes de Deo (1550); Pontius, diaconus (s. III.); Apollonius et Philemon (287); Provinus (asi 420); Senanus (s. VI.); Felix, ep. Dumnocen (asi 646); Theophilactus (přibližně kolem r. 840 až 845); Humfridus (871); Litiphridus, episcopus (874); Duthacus (asi 1065); Veremundus (asi 1095); Stephanus, abbas Obazinen (1159); Vincentius Kadłubek♦ (1223); Ioachim Kurōemon♦ (1624); Faustinus de la Incarnación Míguez (1925)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský