Ioannes Nepomucenus Zegri Moreno
| 17. března, připomínka | |
| Úmrtí: | 1905 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 11. 10. 1831 v Granadě ve Španělsku. Studoval humanistické vědy a právo, ale nakonec se rozhodl pro vstup do semináře v Granadě. Kněžské svěcení přijal 2. 6.1855. Potom sloužil ve farnostech Huétor Santillán a San Gabriel de Loja v Granadě. Mimo jiné byl kanovníkem katedrály v Malaze, vizitátorem řeholních řádů v diecézi, byla mu svěřena duchovní formace seminaristů a královna Isabela II. si ho vybrala za dvorního kaplana a kazatele. Snažil se být dobrým evangelizátorem, prožíval hluboké zkušenosti s Bohem, které upevňovaly jeho víru a vedly k poznání, že jediným lékem na společenské problémy je láska.Mělo to vliv také na jeho založení řeholní společnosti Sester lásky Blahoslavené Panny Marie - della Mercede (Suore della Carita della Beata Virgine dellii Mercede). Za datum této události je uvedeno 16. 3. 1878. Náplní této společnosti byla péče o chudé, zejména lidi v nouzi.
Jan Nepomuk Zegrí toužil co nejvíce se připodobňovat Kristu a žil i ve velké lásce k Panně Marii, ve které viděl svou ochránkyni a od ní se učil intenzivnímu životu modlitby. Rád si s rozjímáním připravoval kázání a učil jen tomu, za co se předem modlil a také obětoval. Pro co měl zapálené srdce Boží láskou. A s tím souviselo také to, že mnoho vytrpěl.
Někteří lidé ho pomlouvali, dokonce i obžalovali z falešného učení a ze vzdálení se oficiální nauce církve jako nebezpečného odpadlíka. On to přijímal s pokorou a zachovával si důstojnost. Je o něm psáno, že byl zkoušen jako zlato v tavicí peci a pohřben v zemi jako pšeničné zrno, protože byl pomluven a odloučen od díla, které založil. A to od církve a poté i samotnými řeholními sestrami. Představení, kteří zakazovali rozvíjení jeho díla, a jejich nástupci se po jeho smrti začali věnovat přezkoumání jeho spisů a činnosti. Nakonec byl zbaven všech obvinění, rehabilitován a blahořečen 9. 11. 2003 papežem Janem Pavlem II. na Náměstí sv. Petra v Římě.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Patricius, ep. in Hibernia (461); martyres Alexandri (asi 392); Agricola, ep. Cabillonen (580); Gertrudis, abbatissa Nivellen (659); Paulus, monachus (asi 770); Conradus♦, eremita (asi 1154); Ioannes Sarkander (1620); Gabriel Lalemant (1649); Marie Barbara a Sanctissima Trinitate Maix♦; Ioannes Nepomucenus Zegri Moreno♦ (1905)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský