Nicephorus, ep. Cpolitan.
| 2. června, připomínka | |
| Postavení: | biskup, vyznavač |
| Úmrtí: | 828 |
ŽIVOTOPIS
Bývá uváděno, že se narodil pravděpodobně kolem roku 758 do ortodoxní a zámožné rodiny v Konstantinopoli. Jako syn císařského tajemníka se stal císařským písařem. Byl i filozofem a dosáhl vyšší vzdělanosti.V roce 787 se účastnil Druhého nicejského koncilu (označovaného také jako VII. ekumenický sněm), který svolala císařovna Irena, a na němž byl jako její tajemník. Na tomto koncilu vystupoval také patriarcha* Tarasius (pam. 28. 2.) jako čestný obránce křesťanské morálky a zvláště manželství.
Nicefor se po koncilu uchýlil do kláštera v Propontidě poblíž Bosporu v dnešním Turecku. Po smrti patriarchy Tarasia v roce 806 se císař Nikeforos I. postaral o to, aby byl Nicefor zvolen nástupcem na patriarchálním stolci v Konstantinopoli. Tím zde byl do roku 815, ve kterém císař Lev V. Arménský zakázal uctívání obrazů. (Jejich uctívání poprvé zakázal císař Lev III. v roce 730.)
S tím nemohl patriarcha Nicefor souhlasit, a proto byl sesazen ze svého úřadu a vyhnán. Žil potom v klášteře v Propontidě. Za vlády císaře Michaela II. mu prý byla nabídnuta možnost návratu pod podmínkou, že se do ikonoklastického sporu nebude vměšovat, ale on na podmínku nepřistoupil a v klášteře zůstal až do své smrti 2. 6. 828.
Martyrologium Romanum ho představuje jako houževnatého obhájce tradic svých předků, který se pevně postavil proti ikonoklastickému císaři Lvu Arménskému tím, že podporoval kult posvátných obrazů.
Nicefor zanechal tři spisy týkající se ikonoklasmu: „Apologeticus minor“ (určené laikům a pojednávající o tradici a první fázi ikonoklastického hnutí), dále „Apologeticus major“ (obsáhlé pojednání o uctívání obrazů s diskusí i vyvrácením námitek proti jeho dílům i proti spisům církevních otců) a třetí spis se týká vyvrácení ikonoklastické synody z roku 815.
V roce 846 císařovna Teodora dala převézt Niceforovy ostatky do Konstantinopole, kde byly uloženy v chrámu Svatých apoštolů.
POZNÁMKA
Konstantinopolský patriarcha je nejvyšším představeným ortodoxní církve (s biskupským svěcením).Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Marcellinus et Petrus (304); Pothinus, Blandina et XLVII socii, - , m.m. (177); Erasmus (asi 303); Nicephorus, ep. Cpolitan. (828); Eugenius Pp I (657); Sadochus et socii♦ (1250); Guido, ep. Aquen. (1070); Nicolaus, peregrinus (1094)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský