sv. Hyacinta a František Martovi

Hyacintha et Franciscus Marto

20. února, připomínka
Postavení:	děti
Úmrtí:	Hyacinta 1920 a František 1919

ŽIVOTOPIS

Malá Hyacinta je velká svou opravdovostí, nevinností a bezvýhradnou láskou, se kterou přinášela oběti za hříšníky, pro lásku k Pánu Ježíši a k Panně Marii. Ta se jí, Františkovi a Lucii zjevovala od 13. 5. 1917 do 13. 10. téhož roku, aby upozornila na potřebu pokání a zasvěcení lidstva, aby mohlo dojít k Bohu. Těmto dětem ukázala i peklo, aby zřetelně viděly význam záchranné nabídky a svěřila tajemství, která se naplnila. Martyrologium uvádí památku Panny Marie Fatimské 13. 5. a Františka Marto uvádělo jen samostatně v den jeho úmrtí 4. 4. Při kanonizaci sourozenců Hyacinty a Františka Martových byl za den jejich společné památky vyhlášen 20. únor - den jejich setkání v nebi.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

Z LÁSKY K JEŽÍŠI A ZA OBRÁCENÍ HŘÍŠNÍKŮ

Hyacinta Marto se narodila 11. března 1910 ve Fatimě. Otec se jmenoval Manuel Pedro Marto a matka Olympia. Ke dvěma dětem z prvního manželství jí s Manuelem přibylo 7 dalších. Dvěma nejmladším se dostalo milosti nebeských zjevení. Když bylo Hyacintě 6 let, tak se jí i bratru Františkovi a sestřenici Lucii zjevil anděl míru. Se skloněnou hlavou k zemi je naučil následující modlitbě: "Můj Bože, věřím v Tebe, klaním se Ti, doufám v Tebe a miluji Tě. Prosím za odpuštění pro ty, kdo v Tebe nevěří, kteří se Ti neklanějí, kteří v Tebe nedoufají a nemilují Tě." V létě je znovu vyzval, aby se hodně modlily, protože Ježíšovo a Mariino Srdce mají s nimi velké plány milosrdenství. Vyzval je, aby přinášely i oběti jako pokání za hříchy, které Boha urážejí, a jako prosbu za obrácení hříšníků. Především měly pokorně přijímat utrpení na ně sesílané.

S velkou láskou v srdci se učily nejrůznějšímu odříkání se dovolených věcí a různému asketismu. Např.: zřekly se svačiny, oddálily napití, když se popálily kopřivami s radostí říkaly: "z lásky k Pánu Ježíši a za obrácení hříšníků." Podobně když objevily, že provaz uvázaný kolem těla může působit nepříjemně, začaly ho proto později nosit. Hyacinta brala modlitby a skutky pokání za obrácení hříšníků tak vážně, že si nenechala ujít žádnou příležitost. Byla velmi živá a impulzivní.

V polovině října je anděl naučil modlitbě: "Nejsvětější Trojice, ..." a pak jim podal eucharistii. To zapůsobilo na Hyacintu nejvíc.

Pak následovalo 6 mariánských zjevení od 13. 5. 1917 na Cova da Iria, kam vodily na pastvu ovce. Hyacinta první zjevení krásné paní doma prozradila, ale nebylo jí věřeno. Maminka dokonce chtěla, aby šla říct každému, kdo jí uvěřil, že lhala a prosila za odpuštění. Až později se vše změnilo. Ve zjeveních uviděly děti i peklo a byla jim svěřena tajemství, která obsahovala předpověď 2. světové války, obrácení Ruska i útoky na našeho papeže a církev. Svěřené tajemství nebyla Hyacinta ochotna prozradit ani tehdy, když ji připravili na to, že ji proto usmaží zaživa v oleji. I takové utrpení byla ochotna přinést za obrácení hříšníků, za které už dříve s láskou přinášela všechny oběti. Také nezapomínala přidávat oběti za sv. Otce, ke kterému chovala v srdci velikou úctu. Prožila také jeho vidění.

V říjnu 1918 vážně onemocněla a měla velké bolesti v prsou. Než šla do nemocnice, navštívila ji opět Panna Maria a zeptala se jí, zda chce obrátit ještě víc hříšníků. Po souhlasné odpovědi se dozvěděla, že bude hodně trpět v nemocnici a utrpení má snášet za obrácení hříšníků, na odčinění hříchů proti Neposkvrněnému Srdci P. Marie, na smír a za sv. Otce. Panna Maria jí také předpověděla utrpení v nemocnici v Lisabonu, kam za ní nepřijedou ani rodiče, a že tam zemře. Prohlásila, že nemá strach, protože ví, kdo pro ni nakonec přijde a odvede ji do nebe. Lucii dále při posledním setkání řekla: "Modli se za mne, už Tě nikdy (zde) neuvidím ani nikoho z rodiny a umřu úplně sama." Tak se také stalo. Ještě jí nebylo 10 let. Mezi její poslední slova patřilo: "Můj Ježíši, miluji Tě a z lásky k Tobě chci hodně trpět." "Ježíši, teď můžeš obrátit mnoho hříšníků, protože tato oběť je moc veliká."

Papežem Janem Pavlem II. byla blahořečená 13. 5. 2000 společně se svým bratrem. S ním také byla papežem Františkem ve Fatimě svatořečená 13. 5. 2017. Více o jejím bratru Františkovi u připomínky jeho úmrtí 4. 4.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Světci tohoto dne jsou prosté děti, snad podobné dítěti, na jaké ukazuje Ježíš v evangeliu (viz Mt 18,3), když učedníci chtěli vědět, kdo je největší v království nebeském. Tehdy řekl: "Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti..." Jako předsevzetí si každý můžeme vybrat něco z jejich ctností.

S nimi volejme k Nejsvětější Trojici:

"Nejsvětější Trojice, Otče, Synu a Duchu svatý, hluboce se vám klaním a obětuji vám drahocenné Tělo a Krev, duši a božství Pána Ježíše Krista, přítomného ve všech svatostáncích světa, na usmíření za urážky, rouhání a lhostejnosti, kterými je urážen. A pro nekonečné zásluhy jeho Nejsvětějšího Srdce a Neposkvrněného Srdce Mariina vás prosím o obrácení ubohých hříšníků."

Bože, Ty jediný jsi svatý, Ty jediný jsi pramen všeho dobra; pomáhej nám na přímluvu Hyacinty a Františka, ať poznáme, co Tobě se líbí a také podle toho žijeme, abychom se nepřipravili o účast na Tvé slávě. Prosíme o to skrze Tvého Syna, Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Hyacintha et Franciscus Marto (Hyacinta 1920 a František 1919); Serapion, m. Alexandriæ sub Decio cum sociis (248); martyres Tyri in Phœnicia (303); Tyrannio et Zenobius (311); Eleutherius, ep. Tornacen (asi 530); Eucherius, ep. Aurelianen (asi 738); Leo, ep. Catanen (asi 787); M. Edelburgis Iuliana Kubitzki^♦ (1945); Iulia Stanislao Maria Iosephina Rodzinska^♦ (1945)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský